1. 7. 2013 0:00:00
Zdar draci a drakyně,
tak pár minut uběhlo a já začínám sepisovat za tepla zážitky a výsledky z dalších bojů v Golden Four v Týně nad Vltavou. Na rozdíl od Sedlčan byla účast opravdu hojná a ze špičky Grand Prix a Českého Poháru téměř nikdo nechyběl. Nesporným krokem dopředu z naší strany byla účast, kterou jsme oproti Třeboni takřka zdvojnásobili (dost lehká matika, něco jako 8x2=16).
V sobotu jsme své umění s pádlem prezentovali na dvoustovce a dvoukiláku. První na pořadu dne byla rozjížďka na 200 metrů. Zdála se být velmi schůdná, jenže na těchto závodech nám nebylo dáno zaject dobrou rozjížďku a Průtrž vyhučela poprvé v kariéře do opravných jízd. Do opravek jsme nastupovali na krajní dráze a jeli jsme si svojí vodu, tudíž se spustil pádlostroj, který ještě místy zadrhavál, ale bylo na něm znát, proč budí respekt mezi soupeři. Postup z opravek byl suverénní a Průtrž zde zvítězila a hned jsme se chystali na čtvrtfinále. Tady už se nejednalo o úplně lehké soupeře, ale naše posádka měla nahozené motory a ručička na otáčkoměru se s poledním sluncem začínala blížit červeným číslům. Čtvrtfinále pro nás znamenalo další vítězství a stejně jak stoupala výkonnost naší lodě, zvedala se i naše sebevědomí. Do semifinále patříme stejně, jako patří penis do vagíny a kdo ho cpe jinam tak je úchyl. Stejně úchylné by bylo nechat spadnout Průtrž do finále C. V semifinále už bylo opět pouze dvanáct nejlepších posádek. Bohužel k naší smůle nám finále A uteklo o pár setin a museli jsme se smířit s finále B. Jenže my borci z Průtrže, když spadnem na hubu umíme zatraceně rychle vstát a jakmile jsme protli cílové bojky věděli jsme, že jsme nejlepší posádka co se nedostala do finále A. Dvoustovky skončily a 7. místo na Golden Four patří k naším průměrným výsledkům.
Sotva nám uschla trika zmáčená dvoustovkovým úsilím, už jsme seděli v lodi zase a poslouchali startérovo odpočítávání jež zvěstuje dvoukilometrovou bitvu o umístění na dva kilometry. Jakožto vítězové finále B jsme startovali poslední ve druhé jízdě. Loď se odpíchla a ve svižném tempu dotahovala soupeře. Jenže z několika důvodů jsme se neprosadili a dvoukilák se změnil spíš v křeč. Konečné třinácté místo nebylo to, na co jsme měli. Ale vymlouvaj se slaboši! Borec se z chyb poučí a příště se jim snaží vyvarovat, spíš než by se na ně vymlouval. Naštěstí většina z našich soupeřů také ztratila a tak to nebyl tak bolestivý výsledek. Sobotní vlnobytí skončilo a mohlo začít večerní vinobraní.
K této části závodů už vskutku nevím co psát, jelikož je její průběh vždycky naprosto stejný. Průtrž v konzumaci všechny přejede a stará se o zábavu pro celé závodiště.
V neděli jsme se začli probírat postupně a velmi ztěžka. Opět proběhlo ranní rozebrání večerních historek a než nás stačila opustit kocovina stáli jsme na startu pětistovky. Jak je v neděli zvykem šlo o čas v jízdě a ten náš nás posunul do finále B. A zase jsme ani neoschli a už jsme startovali pětistovku. Podstatně jsme změnily taktiku a to přineslo své plody. Volnou jízdou a mocným finišem jsme pro sebe dokázali ukořistit druhé místo. Celkově tedy osmé. Další z průměrných výsledků průtrže. Podmínky v Týně byly jaký byly. Správnej mazák se na nic nevymlouvá a když na to má tak všem ujede! Očividně jsme na to neměli a vymlouvání je pro slabochy, jak už jsem jednou řek. Na extraligu si hold ještě musíme počkat. Ale blíží se doba, kdy to snad konečně cinkne. Jen hloubš a houšť. Ještě chci poděkovat Mrkvi za dobrej výkon na bubnu a že dokázala kousnout bolest a vydržela to s náma celej víkend (třeba za to něco večer dostanu, když sem si takhle přihřál polívčičku). Jinak celkově posádka začíná směrem k republice šperkovat své výkony. A placka z republiky je reálnej cíl. Tak s chutí do toho! A příště Ostrožská (stále nevím jak s mou účastí).
Sportu zdar a Průtrži zvláště!
Pája